11.06.2017 | Radek | | Železnice | Žádné komentáře | 

Lokomotiva řady 363 – Eso

Lokomotiva řady 363 (do roku 1987 značená jako ES 499.1, od tohoto označení byla odvozena její přezdívka ESO) je nejrozšířenější československá dvousystémová elektrická lokomotiva. Lokomotivy řady 363 jsou koncipovány jako univerzální pro vozbu osobních i nákladních vlaků. Po oddělení nákladní divize ČD Cargo byly zařazeny i do parku této společnosti a slouží tak na všech typech vlaků. Během více než tří desítek let provozu se staly předmětem mnoha rekonstrukcí a úprav s cílem prodloužení životnosti a zvýšení ekonomičnosti jejich provozu. Na větší části lokomotiv byly dodatečně provedeny změny, vedoucí ke zvýšení maximální rychlosti na 140 km/h a byly přeznačeny na řadu 362. Od roku 2011 jsou provozovány i ve vratných soupravách s řídicími vozy Bfhpvee295.

Vznik a vývoj

V první polovině sedmdesátých let 20. století byly pro tehdejší ČSD vyrobeny vůbec první dvousystémové lokomotivy z plzeňské Škodovky, řada ES 499.0 (dnes 350). Ta se stala v době vzniku jednou z nejpokrokovějších lokomotiv

a mohla se měřit se soudobými zahraničními výrobky. I přes použití staršího typu odporové regulace je na lokomotivách možné nalézt uplatnění mnoha moderních prvků. Pouhých 20 vyrobených kusů (již záhy byl však jeden z nich zničen) ale bylo primárně určeno pro nejdůležitější mezistátní vlaky na hlavním tahu Praha – Bratislava – Budapešť a na ostatních výkonech musely být používány klasické jednosystémové lokomotivy. Ve spojení s postupující elektrifikací dalších tratí a nutným vznikem styku obou proudových soustav stoupala potřeba nových moderních dvousystémových lokomotiv čím dál naléhavěji. Roku 1975 započala sériová výroba řady 350 a krátce nato, v únoru téhož roku, zadalo Federální ministerstvo dopravy ČSSR Škodě vývoj nového typu univerzální dvousystémové lokomotivy, uplatnitelné v osobní i nákladní dopravě. Nová lokomotiva již měla být vybavena moderní tyristorovou pulzní regulací výkonu a při maximální rychlosti 120 km/h nabídnout výkon okolo 3,5 MW.

Technický popis

Stanovičtě strojvedoucího

Lokomotiva je klasického skříňového typu se dvěma stanovišti strojvedoucího na čelech. Ve své době moderní hranatý design lokomotivní skříně je z větší části unifikovaný se souběžně vyvíjenými stroji řady 131 a byl tvořen ve spolupráci s průmyslovými výtvarníky. Prototypy se od sériových strojů zřetelně odlišovaly absencí prolisů na bocích stanovišť (do konce roku 2016, u 363.002, nyní 362.002 jsou již prolisy dodatečně dosazeny), starším typem pozičních světel a dalšími detaily. Pojezd tvoří dva dvounápravové podvozky, na nichž je lokomotivní skříň uložena prostřednictvím podvlečených příčníků. Přenos tažných sil se děje pomocí otočných čepů.

K odběru proudu slouží dva polopantografy na střeše lokomotivy. Regulace výkonu je tyristorová pulzní s řídící elektronikou s pokrokovými polovodičovými prvky (na svou dobu bylo toto řešení unikátem a evropskou špičkou). Hlavními článkem soustavy jsou pulzní měniče v srdci lokomotivy, do nichž přichází zpracovaný proud od trakčního usměrňovače. Samotné měniče pak obstarávají regulaci výkonu trakčních motorů (typ Al 4542 FiR), které jsou celkem čtyři (pro každé dvojkolí jeden) a jsou uloženy v rámech podvozků. Na jedné bočnici jsou rozsáhlé žaluzie, zajišťující chlazení celého pohonného soustrojí, na druhém boku lokomotivy se pak nacházejí čtyři kulatá okna.

Řízení lokomotivy a regulace tažné síly jsou obstarávány pákovým kontrolérem, jež umožňuje jízdu jak v manuálním, tak automatickém režimu (s pomocí systému Automatické regulace rychlosti). Přesné zadání požadované rychlosti se realizuje klávesnicí na řídicím pultu.

Modernizace

 Od počátku provozu jsou lokomotivy podrobovány nejrůznějším úpravám a drobným rekonstrukcím. Jako ty nejdůležitější je možno jmenovat postupné dosazení elektronických rychloměrů Metra (u některých strojů UniControls), montáž novějších typů sběračů, modernizace klimatizačního systému, výměny původních brzdových špalků za modernější metal-keramické a mnoho jiných.

Vzhledem k nerealizovaným dodávkám lokomotiv řady 362 s převodem pro rychlost 140 km/h začal být po roce 2000 zřejmý nedostatek lokomotiv, schopných dosáhnout této rychlosti. První lokomotivy řady 363 sice prošly „zrychlením“ již mezi lety 1993 a 1994, ale jednalo se ovšem o malý počet (9 strojů), který nemohl stačit. V roce 2002 proto začaly práce na úpravách lokomotiv ve větší míře. Až do roku 2009 navíc probíhaly výměny podvozků a nápravových převodovek se stroji řady 162, kterým tímto naopak klesla maximální rychlost na 120 km/h a byly přeznačeny na řadu 163.2. Po tomto datu začala výroba nové nápravové převodovky určené pro zrychlení lokomotiv a při rekonstrukci tak dochází k jejich výměně přímo na lokomotivě; prvním strojem, který prošel touto rekonstrukcí, se stala 363.163. Stroje byly následně označeny řadou 362, při zachování původního inventárního čísla. Touto úpravou pak prošly téměř všechny zbývající lokomotivy ČD – v roce 2016 zbývalo lokomotiv pro nižší rychlost méně než pět a postupně i ony mají projít úpravou.

Dodávky nových řídicích vozů pro ČD po roce 2010 si vynutily další nutné úpravy pro provoz s těmito vozy. Kromě nejdůležitější řady 163 se tyto změny uskutečnily i na některých strojích řady 363. Vybrané kusy obdržely počítač a jednotku, umožňující ovládání z řídicího vozu, WTB sběrnici a další novinky. Hlavním typem vozů provozovaných s řadou 363 je řada 961 (Bfhpvee295). Většina upravených lokomotiv je dislokována v DKV Brno a ucelené vratné soupravy jsou zde nasazovány na příměstské vlaky v okolí tohoto města a na rychlíky jedoucí přes Břeclav a Přerov do Olomouce. Malý počet lokomotiv je i v Plzni, kde jsou určeny k vedení osobních vlaků do Berouna.

Zdroj: wikipedia.org





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Novinky a oznámení

15.10.2016 - Do menu byla přidána nová sekce Stream, kde naleznete jak veškěré informace ohledně Fantomasmag TV, což jsou online streamy na Twitch.tv, tak i přímo online stream a chat.

Partnerské weby

Statistika

Naši fanoušci na Facebooku

Další...